BRATŘI – Aleš Hemerka a Patrik Hemerka. Toto je sestava, která si usedla se startovním číslem 78 do pronajatého vozu Honda Civic VTi 6g podruhé, a to na ČMPR Rally Kroměříž ve dnech 03.-04.10.2020.
Udělali jsme kratší rozhovor, kde jsme se přímo Aleše zeptali, jak vše probíhalo:
1. Aleši, na začátek se nám prosím trochu představ…Odkud pocházíš? Jak ses dostal k závodění?
Já i bratr jsme původem ze Sadské (Já nyní už cca 7let Nymburk). Vůně benzínu mě lákala od ranného věku. Na první start amatérského Rally pořádaného Milanem Blahoutem jsem se ale dostal až cca v 19 letech. Před tím jsem žádné zkušenosti neměl. Přeskočilo to u nás v rodině vlastně jakoby ob jednu generaci. V 70 a 80 letech minulého století závodili (okruhy, vrchy) úspěšně můj děda s jeho bratrem (bratři Krupičkovi). Na tu dobu byli na jejich „stodolnické“ poměry velice úspěšní a známý u nás i za hranicemi. Konkurovali a většinou i poráželi týmy jako (Enge, Charouz atd..) Jezdili s vozem Zástava (Fiat 127 Abarth) ve skupině do 1300cm3. (Jejich vůz byl na tu dobu neskutečně našlapaný. Točilo to 11 000 ot s výkonem okolo 150HP). Děda i jeho bratr Ladislav ale měli oba dcery, které logicky nejevili o motorsport takový zájem. 20 let po ukončení jejich kariéry jsem se poté přihlásil už jako dospělí já.. 😊 😊. Nejdříve se lehce postupně poupravoval původně náš rodinný vůz Opel Astra F. (cca 2008-2014) na amatérské rally. Někdy tuším v roce 2014 se za pomoci dědy a jeho bratra a dalších špičkových odborníků postavilo konkurence schopné auto na závody do vrchu AlFa Romeo 147,E-2000, se kterým se nasbíralo v letech 2015 až 2018 spoustu úspěchů. Nicméně vždy byl ale můj tichý sen startovat ve skutečné rally. Ať si říká kdo chce co chce u mě je to prostě královská disciplína.. Nyní pokud je volný čas a že ho moc není (rodině, práce 😊 😊) kombinuji závody do vrchu a rally..
Při volbě navigátora padla jasná volba na bratra Patrika, kterému benzín též voní ( i když u něho vedou spíše motorky). Pokud se jede trochu v tempu, myslím si, že to není šálek kávy pro každého. Já bych to osobně dělat nemohl. Patrik se nebojí, dokáže v klidu číst rozpis a dívat se na trať. Dále auto za jízdy cítí a dokáže sám rozpoznat kde co případně po průjezdu vložkou upravit. Na to, že jsme v úplných začátcích, jde mu to podle mého názoru výborně a nedokážu si vůbec představit, kdo z mých přátel by ho mohl nahradit…
2. V závodním voze Honda Civic VTi jsi seděl podruhé (je to tak?), jak rychle sis zvykl na toto auto?
Na vůz Honda Civic VTi jsem si zvykl rychle. Auto je velice dobře čitelné, podvozek je dobře nastavený (není to tvrdé, ani měkké). Prostě taková klasická „předokolka“.Hlavně vlastně jsem nejezdil nic jiného, takže mi stačí pár zatáček a zvyknu si asi na každou „předokolku“. Tyhle Hondy Civic Vti jsem měl v hledáčku dlouhou dobu… Už jako malý kluk, když jsem se koukal na výsledky soutěží vím, že na rozdíl od jiných vozů jsou (pokud se neudělají přehnané zásahy) nesmírně spolehlivé a většinou vždy vidí cílovou rampu. A to i dnes, když už jsou to téměř historické kousky 😊 😊. Dále pak je to otáčkový motor a to prostě nejde nemít rád – hlavně pokud je to v kombinaci s krátkou převodovkou a pak v podstatě zpívá pořád v rozmezí 6500-8500 ot.. To je prostě já říkám „Labutí píseň“. Jediná škoda je, že doba je v tomto ohledu jaká je a tyto motory se už nevyrábí. Dnešní „nafouklé malorážky“ s velkým zátahem od spodu jsou z mého pohledu proti tomuto koncertu jen hrubá záplata ☹☹.
3. Jak hodnotíš podnik ČMPR Rally Kroměříž?
Sice máme pramálo zkušeností, takže těžko něco kritizovat a druhé vyzdvihovat. S bratrem se ale shodujeme, že Rally Kroměříž byla i přes pro nás dlouhou vzdálenost (260 km) zatím nejhezčí soutěž, co jsme absolvovali. RZ 2 a RZ3 byla hodně rychlá (na srdíčko) 😊 až se divím že si to pořadatel takto troufl (rychlý průjezd vesnicemi, skoky..). Dále kolem trati všude spoustu diváků. Na první pohled je prostě vidět, že díky bohu zatím ještě u Vás (kolem Zlína – kolébka rally) jsou tomu lidé naklonění a po celou dobu soutěže panuje všude dobrá nálada. U nás ve středních a západních Čechách se toto říct rozhodně nedá. Atmosféra v depu je též vynikající – především pak u Nás 😊. Stáj SILPONIX má z našeho pohledu na amatérkou úroveň hodně vysoký standard. Od přípravy vozu, konzultace v nastavení vozu, po možnosti obutí různých typů pneumatik atd.. Není tomu snad co vytknout. K seznamovacím jízdám se raději nebudeme moc vyjadřovat. Mám takový pocit, že kdyby si nás při najíždění někdo nahrál, tak by se asi potrhal smíchy. Nejsme prostě, ještě tak zkušení (hlavně já), abych mohl konstantně jet nějakou rychlostí a prostě to sypat z rukávů. Mnohokrát si nejsem jist v nájezdové rychlosti atd atd a tak často zastavujeme a vznikají různé zábavné diskuse.. 😊
4. Byli jste s Patrikem nervózní nebo jste si závod spíše užívali? Detaily z RZ?
Nevím jak Patrik ale já jsem celé závody vždy celkem dost (přirozeně) nervózní. Pokud se snažíme jet alespoň trochu nějaké tempo, člověk neví dne ani hodiny kdy se ocitne někde ve škarpě na střeše 😊😊 Zároveň to je ale vlastně jedna z věcí proč to děláme (ten adrenalin v žilách). Jinak si samozřejmě soutěž vždy užíváme. Jedeme si vždy udělat hezký víkend a pobavit se. To je asi ten nejhlavnější důvod proč to vlastně člověk dělá…
Co se týký detailů z RZ, tak konkrétně na této soutěži jsme měli celkem dost krizových situací ve velké rychlosti, které se podařilo zvládnout (RZ2 a RZ3), naopak v RZ 1 došlo v relativně malé rychlosti k lehké krizové situaci, kterou se sice podařilo řidičsky zvládnout a bohužel došlo k defektu přední pravé pneumatiky, kterou jsem bohužel vzhledem k naší totální nepřipravenosti na tuto situaci měnili cca 5 minut. Tento defekt pneumatiky na RZ 4 nás tedy bohužel odsunul do samých končin výsledkové listiny. když jsme si s bratrem druhý den ze srandy počítali, jaký by byl náš celkový čas pokud bychom neměli defekt, vycházelo to na 7. místo z 32. startujících ve skupině ( dojelo cca 23 ), což nám příjde na v podstatě Nkovou Hondu Civic VTi slušné a měli jsme z toho dobrý pocit…
5. Závěr – Jaké jsou plány na další rok? Budeš pokračovat v závodění?
Plány nejsou zatím v podstatě žádné. Hlavně v téhle nejisté době. Nic méně pokud vše půjde normálně (málo koronaviru, hodně práce a pevné zdravý), tak bych chtěl příští sezónu jet cca 2 ZAV se svou Alfou a pak společně s bratrem Patrikem cca 2, či 3 závody ČMPR jak jinak, než s Vaším vozem Honda Civic 1,6 Vti.. 😊
A výsledek?
Celkové 36. místo z 134. startujících posádek
Ve skupině A2 11. místo z 32. startujících posádek
Silponix HONDA Motorsport, Deryl Van Hoorn Racing
